Fotky Würzburg a Rothenburg

Téměř měsíc v Residenci

Již téměř měsíc trávím ve Vircpurské residenci. Poslední dny uběhly až příliš rychle. Počasí je stále výborné, jen kvůli změně času je ráno chladno. Dnes to ale nevadilo, děsně dlouho jsem se vyhrabával z postele a pak jsem musel pořádně šlápnout do pedálů, cestu jsem urychlil aspoň o čtvrtinu.
V sobotu jsem udělal krásný výlet na kole, 55 km se sluníčkem a příjemně vlažným vzduchem. Večer pak začínal na kolejích Hubland, kam za Mesh'alem a Joud dorazila početná skupina Jordánek. (Všechny byly stejně tak hlučné jako Joud a bavili se jen spolu a ne zrovna anglicky.) Následovala 90' party, která byla rozhodně super. Domů jsem se dostal někdy po páté.
Na neděli jsme byli domluveni na výlet do Rothenburgu, sraz 10:10 na nádraží. Samozřejmě jsem byl jediný, kdo přišel alespoň trochu včas - zbylá část skupiny - Jesse, Will a Quentin - zapomněli na změnu času. Pokusil jsem se dohnat spánkový deficit 4 hodin na trávě před nádražím (další vlak jel až za 2 hodiny), kvůli kofeinu v hlavě se mi to však nepodařilo.
Rothenburg (ob der Tauber) je poměrně staré městečko obehnané zachovalou zdí, na kterou je volný přístup, takže jsme na ní ušli snad několik kilometrů. Oproti středomořským městům to rozhodně není žádná extra bomba, ale pěkné to rozhodně bylo. Vyhlášený je vánoční obchod, otevřený celoročně. Rozhodně nejabsurdnější věc, jakou jsem v životě viděl. Ani na Vánoce to místo nelze nazvat hezkým. Nekonečný kýč až se člověku motala hlava.
A včera zase škola, pokus dokončit papírování, praní bílého prádla - na některém se praním záhadně objevily fleky a mytí a údržba kola (nemohl jsem už poslouchat komentáře kamarádů ani vrzání řetězu). A hlavně jsem se dozvěděl dost zajímavou věc: Čmelák je včela! (Já to vážně nevěděl.)

Statistika v Němčině

Dneska byla první hodina statistiky. Byla to velká pohoda. Spousta výrazů byla nových a těžko zapamatovatelných, všechno jsme si ale zapsal a musím se to nadrtit. Přijde mi, jako by ta přednáška byla navržená spíše pro střední školu. Kdybych byl Němec, byla by to zatím úplná pohodička. Docela dost času se například věnovalo značce sumy a různým způsobům jejího zápisu. A pak se jen sčítalo a tak dále. Jsem zvědavý, jak to bude vypadat dál.
Poslední hodinu jsem strávil zkoumáním všech možných kombinací předmětů tak, aby mi to co nejlépe vyšlo pro moji domovskou instituci. Došel jsem k závěru, že to je, lidově řečeno, na hovno. A to totálně. Například zítřejší přednáška statistiky se překrývá s přednáškou práva. ......

Můj proud psaní byl přerušen návštěvou kamarádů, pokračuji o několik dní později. Nakonec se mi podařilo zapsat tři odpovídající předměty na fakultě Informatiky a to Statistika, Databáze a Advanced Web Appliactions (ASP.NET). Další předmět mám z fakulty hospodářské -Business English. A jako každý zahraniční student mám i Němčinu.
No co naplat, to je pouze 21 kreditů a tak jsem se rozhodl zapsat Film za 12 kreditů. Tento semestr se předmět věnuje seriálům a výsledek bude 3 minutová epizoda. Celý svět už vypadá veseleji :-)

První školní dny

První dva školní dny měly (mají) stejný rozvrh: 8.15 - 8.45 Databáze. Zítra zase od 8:15, jen už ne Databáze, ale Statistika. Na databázích je to poměrně fajn, jede se dost pomalu, rozumím tak 70-ti procentům toho, co říká. Mrzí mě, že už nemůžu chodit s ostatními na společné večírky.
Včera jsme trávili odpoledne společně na bruslích/kole/longboardu. Udělali jsme pěkný výlet po cyklostezce podél Mohanu. Při odpojování od našeho trojtandemu vlečeného kolem jsem si dal dost na držku a narazil koleno. Docela dost to bolí, zvláště když dlouho sedím a noha ztuhne. Na kole je to docela v poho, docházka do školy ani na akce není ohrožena.
Dny jsou opět slunečné, jen poměrně chladné, ráno mrzlo. Dnes snad opět podnikneme nějaký výlet po okolí, abychom si toho sluníčka užili.

Poslední den před školou

Dnešek je posledním den, který ještě patří do prázdnin. Již zítra mě budík probudí o několik hodin dříve než doposud. Navzdory tomu, že ještě nemám stanovený rozvrh ani předměty, které budu následující semestr studovat, jsem se rozhodl začít navštěvovat hodiny, které si plánuji zapsat. Zítra ráno začínám přednáškou z databází.
Počasí za poslední dny bylo úžasné, včera jsem si spálil obličej. V pátek jsme se vypravili na výstavu World Press Photo v Kitzingenu. Můj původní plán dopravit se na kole mi narušilo silné nachlazení. Jelo se tedy vlakem na Bayern Ticket. Tu jsme se rozhodli zhodnotit výletem do Bamberku. Bohužel skupina až ve vlaku rozhodla, že cesta bude až příliš dlouhá, a hned na další zastávce jsme vystoupili. Uprostřed ničeho. Markt Bibart.
Většina zalezla do jediné fungující restaurace a slunila se na zahrádce. Já a Quentin jsme nakoupili pár rohlíků v krámu, prozkoumali obec, vyzkoušeli autostop, kde nám (dvěma klukům) během 10 minut zastavila hned dvě auta. Bohužel nabízené destinace nezněly příliš slibně, raději jsme se vydali do nedalekého háje na menší výlet.
V sobotu byla na programu velice dobrá prohlídka Vircpurku doplněná vínem a sluncem. Po výletu po městě jsem zorganizoval BBQ u nás na zahradě. Všichni byli spokojení. Večer jsme se jako obvykle přesunuli na koleje Am Hubland a hrál se Beer Pong. Dnešek bude spíše líný, možná návštěva místních trhů a lunaparku.

03/14 Wuerzburg

Cestování po kraji

Hostitelská instituce si pro nás příliš programu nepřipravila. Výuka místního jazyka probíhá jen dvakrát týdně, mezitím se jenom vyplní jeden nebo dva formuláře a zbytek času máme volno. Někdo proto dostal nápad vypravit se do Norimberku a prohlédnout si tamější architektonické krásy.
Cestovali jsme vlakem, na smluvenou schůzku na nádraží však dorazilo 7 lidí asi o tři čtvrtě hodiny později, vyrazit jsme tedy museli pozdějším spojem. Využili jsme tzv Bavorského lístku - až pro pět lidí celý den cestování po Bavorsku za 29 grošů.
Nejprve jsme se rozhodli navštívit místa setkávání nacistů, působivé stadiony nedaleko centra. Jako vhodné dopravní spojení se nabízela lokální železnice, všichni se však chtěli svézt podzemní dráhou, i když její stanice byla vzdálenější. Ukázalo se, že odhad vzdálenosti podle mapy se zrovna nepovedl - po půlhodinovém pochodu za deště a sněžení jsme se dobelhali ke staršímu stadionu a rozhodli se využít místní dráhy k návratu do centra, místo návštěvy novějšího a působivějšího místa sjezdu nacistů.
V centru se již nálada vylepšila, navštívili jsme historicky laděnou hospodu nabízející tradiční norimberské bratwursty. Cestou jsme si také stihli prohlédnout staré město. Poté jsme se vyšplhali na hrad a vrcholem výletu byla návštěva v pískovci hloubených sklepech, které sloužili do doby vynálezu chladících strojů jako místo pro odležení piva.

V sobotu byla organizovaná exkurze do nedaleké usedlosti Schweinfurt, po jejíž návštěvě se všichni oddechli, že studují právě ve Vircpurku. Město švajnfurtské bylo prázdné, ba až mrtvé, většina památek včetně hradu byla rozebrána pro výstavbu nových budov. Stalo se však místem zrození kuličkových ložisek, takže aspoň nějaký respekt si zaslouží.
Na příští sobotu je naplánovaná exkurze v samotném městě Vircpurku. Součástí by měla být i ochutnávka místních vín.

Vircpurská residence

Již je to týden, co mě papá vysadil z kočáru v usedlosti Vircpurk, jíž místní alemáni říkají Würzburg. Byl mi přidělen poměrně velký pokojík pro studenty, který mám sám pro sebe, mám v něm i koupelnu a kuchyňský kout. Platím za něj 220 grošů měsíčně, avšak chybí v něm připojení na globální síť. To si buď musím zařídit s místním kabelovým cechem, za nevýhodných podmínek, nebo počkám, až se soused vrátí z prázdnin a rozdělí se se mnou bezdrátově. Pokoj bylvelmi stroze vybaven, takže na nedalekém tržišti "real,-" jsem nakoupil vybavení asi za 100 grošů. Většina ostatních z cizích zemí přespává v obydlí v západní části panství, z mého pokoje asi 15 honů vzdáleném.
Na společné pitky a setkání se musím dopravovat na byciklu, tam je to do kopce, cesta mi trvá téměř 25 minut. Zpátky mi cesta zabere pouze 10 minut.
Skupina zahraničních studentů je velice přátelská, většinou se scházím se dvěma Američany, jedním Francouzem, dvěma Jordánci a 2 Australany. Zbytek skupiny - několik dalších Jordánců, Chorvatka, Španělky, Taiwanky - se našich setkání většinou neúčastní.
Srdce města Virpurk, včetně Vircpurské rezidence, leží v rovině na pravém břehu řeky Mohany. Kolem jsou kopce osázené vinnou révou. Všechny vzdálenosti překonávám na svém bicyklu, dobré spojení nabízí i místní elektrická dráha nebo linky kočárů. Denní jízdné je však 5 grošů, 6 denárů a tak jejich služby nevyužívám do doby než mi bude vystavena půlroční jízdenka.
V dalším deníku se dozvíte více, nyní mám na programu sehrát několik partií se sirem Williamem z Nového Mexika.